Proč už nejsou Vinnetou nebo Mirek Dušín hrdiny dneška? Pavel Pospěch v rozhovoru pro Seznam Zprávy

Sociolog Pavel Pospěch z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity poskytl rozhovor Seznam Zprávám o proměnách hrdinství, individualismu a kultury autonomie v současné společnosti. V souvislosti se svou novou knihou Osamělí hrdinové vysvětluje, proč dnes dáváme přednost postavám s vnitřními konflikty před bezchybnými hrdiny typu Vinnetoua nebo Mirka Dušína, jak se proměňuje role institucí a proč rostoucí důraz na autenticitu a osobní odpovědnost může vést i k pocitům nejistoty a osamělosti.

22. 7.

Rodina v době nejistoty: výzkumníci a výzkumnice FSS MU představili své poznatky na konferenci European Population Conference 2026

Jak společenské krize ovlivňují plány na rodičovství? Mění pandemie rozhodování o sňatku? A jak souvisejí reprodukční zkušenosti se stabilitou partnerských vztahů? Na konferenci European Population Conference 2026, která se konala ve dnech 3.–6. června 2026 v italské Boloni, představili výzkumníci a výzkumnice z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity několik aktuálních studií zaměřených na rodinné a reprodukční chování.

29. 6.

Zdroje domácností a reprodukční plány: Výzkum ukazuje proměny fertilitních záměrů v době krize

Jak reagovaly ženy v Česku na souběh krizí let 2020–2022 při plánování rodičovství? Výzkum Martina Kreidla a Dariny Kmentové prezentovaný na výroční konferenci České sociologické společnosti analyzuje, jak se krátkodobé fertilitní záměry měnily v závislosti na vzdělání a příjmu domácností.

26. 6.

Neplodnost a stabilita vztahů: Darina Kmentová prezentovala svůj výzkum na konferenci v Dublinu

Jak první zkušenost s plánováním dítěte ovlivňuje stabilitu partnerských vztahů? Výzkum Dariny Kmentové prezentovaný na konferenci 2026 Annual Conference of the European Consortium for Sociological Research v Dublinu se zaměřuje na to, jak výsledek prvního pokusu o početí a délka snažení souvisejí s rizikem rozpadu vztahu.

26. 6.

Reprodukční plány a partnerství: Výzkum Evy Waldaufové na konferenci České demografické společnosti

Proměny partnerských vztahů i reprodukčního chování patří k zásadním tématům současné demografie. Výzkum Evy Waldaufové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zaměřuje na to, jak forma partnerství ovlivňuje nejen samotné plány mít děti, ale i jejich následnou realizaci. Studie byla představena na 55. konferenci České demografické společnosti.

26. 6.

Partnerská historie a podpora rodičů: Výzkum Veroniky Corradi‑Eiger na konferenci v Boloni

Proměny partnerského života v Evropě ovlivňují nejen individuální biografie, ale i fungování rodinné solidarity. Výzkum Veroniky Sofie Corradi‑Eiger z Fakulty sociálních studií MU se zaměřuje na to, jak partnerská historie dospělých dětí souvisí s přístupem k podpoře ze strany rodičů. Výsledky představila na konferenci European Population Conference 2026 v italské Boloni.

26. 6.

Martin Kreidl v článku Respektu o proměnách manželství v Česku

Sociolog Martin Kreidl z Fakulty sociálních studií MU v článku Respektu upozorňuje na proměny manželství v Česku. Popisuje, jak se vstup do manželství posouvá do vyššího věku a předchází mu delší období „testování“ vztahu, přičemž častěji ho uzavírají lidé se stabilním zázemím a vyšším vzděláním. Rozhovor se věnuje také prohlubujícím se sociálním nerovnostem mezi sezdanými a nesezdanými páry a vysvětluje, jaké faktory stojí za klesající rozvodovostí.

2. 6.

Rodinné zázemí a vzdělanostní nerovnosti: Tomáš Katrňák prezentoval výzkum v Seville

Nerovnosti ve vzdělávacích šancích patří k dlouhodobě sledovaným tématům sociologie. Výzkum Tomáše Katrňáka z Fakulty sociálních studií MU přináší nový pohled na jejich zdroje: vedle tradičně sledovaného sociálního původu zdůrazňuje význam širších faktorů rodinného prostředí. Výsledky představil na konferenci RC28 ISA o sociální stratifikaci a mobilitě, která se konala v Seville.

2. 6.

Proměny partnerského výběru v době vzdělanostní nerovnováhy: Tomáš Doseděl vystoupil na konferenci v Seville

Evropské společnosti procházejí výraznou proměnou vzdělanostní struktury – vysokoškolsky vzdělané ženy dnes početně převyšují muže. Tento posun zásadně mění dynamiku partnerského výběru a zpochybňuje dlouhodobě přijímané představy o tom, kdo si koho vybírá. Tématu se věnoval Tomáš Doseděl z Fakulty sociálních studií MU na konferenci RC28 ISA o sociální stratifikaci a mobilitě, která se konala v Seville.

18. 5.

„Kdyby se ženy mohly vrátit v čase, rozhodly by se znovu stát matkami?“

Touto otázkou se zabývá Lenka Štěpánková. Navazuje na izraelskou socioložku Ornu Donath, která ji pokládala ženám ve svém výzkumu – a některé z nich odpověděly „ne“. Její práce otevřela téma mateřské lítosti, o kterém se do té doby téměř nemluvilo.

Výzkum Lenky Štěpánkové, který je aktuálně v recenzním řízení, ukazuje, že ani v českém prostředí nejde o ojedinělou zkušenost.

V podcastu Ľudskosť (@denniksme) s Barborou Marekovou mluví o tom, co sdílely ženy zapojené do jejího výzkumu, jaký je rozdíl mezi mateřskou lítostí, vyhořením a depresí a proč se o otcovské lítosti ví výrazně méně.

18. 5.

Hynek Cígler komentoval pro MF DNES psychologické posuzování nových preventistů

Pražská městská policie zavádí pozici preventistů bez zbraní k řešení nedostatku strážníků. Náš člen Hynek Cígler pro MF DNES vysvětlil, že díky nižší odpovědnosti mohou být psychotesty mírnější než u běžné policie. Pro posouzení kognitivních schopností a osobnosti podle něj postačí pohovor, doplněný o hlubší diagnostiku jen v případě pochybností. Cílem je vyloučit nezpůsobilé uchazeče při zachování efektivity výběru.

18. 5.

„Fyzický kontakt pořád potřebujeme, obrazovka ho nenahradí,“ uvádí Anna Ševčíková pro Seznam zprávy

Naše členka Anna Ševčíková v novém rozhovoru pro Seznam Zprávy rozebírá, jak moderní technologie proměňují dynamiku romantických vztahů. Dozvíte se, jaký vliv má online komunikace na partnerskou intimitu, co stojí za fenoménem sextingu a proč i v digitální éře zůstává fyzický kontakt naprosto nenahraditelným pilířem blízkosti.

12. 5.

Malé byty už nejsou start – stále častěji jsou dlouhodobým standardem, komentuje Jana Závodská

Jana Závodská z Katedry sociologie FSS MU v článku časopisu Respekt upozorňuje na posun reality bydlení. Změny na trhu s bydlením vedou k tomu, že rodiny přehodnocují své představy o soukromí, komfortu i fungování domácnosti. Sdílený prostor, provizorní řešení i kompromisy se stávají běžnou součástí života. Jaké dopady má tato situace na rodinné vztahy, práci z domova nebo rozhodování o dětech?

27. 4.

"Kultura autonomie s sebou přináší obrovský tlak," říka Pavel Pospěch pro Deník N

Starší generace mladým vyčítají nezávaznost. Jenže dnešní svět je k závazkům nepozval – naopak je neustále pobízí hledat nové cesty, nikdy neustrnout a brát každou překážku jako výzvu. Výsledkem je obrovský tlak a pocit, že na všechno jsme sami. Čtěte nový rozhovor Pavla Pospěcha pro Deník N.

13. 4.

Reforma daní a plány mít děti: Darina Kmentová a Martin Kreidl prezentovali výzkum v Budapešti

Česká republika zažívá v posledních letech rekordní pokles porodnosti. Za tímto trendem nestojí jediný faktor – jde o souběh několika krizí najednou. Výzkum Dariny Kmentové a Martina Kreidla z FSS MU se zaměřuje na to, jak tzv. polykrize posledních let ovlivnila krátkodobé reprodukční záměry českých žen – a zda daňová reforma z roku 2021 dokázala tento pokles jakkoli zmírnit.

10. 4.

Jaká je role praprarodičovství v dnešní rodině?

Socioložka Zuzana Talašová (MUNI, MENDELU) prezentovala výsledky svého výzkumu na konferenci Britské sociologické asociace v Manchestru. Výzkum ukazuje, že praprarodičovství není pouze otázkou věku či biologické pozice v rodokmenu, ale představuje specifickou rodinnou roli, která sice existuje, avšak společensky zůstává takřka neviditelná. Přesto právě praprarodiče sehrávají důležitou roli v udržování rodinné soudržnosti – nikoli prostřednictvím každodenní péče, ale skrze rituály, svou přítomnost a symbolické propojování jednotlivých generací.

10. 4.

Být jedinečný přestalo být možností, stalo se to povinností.

Sociolog Pavel Pospěch v rozhovoru pro Respekt o knize Osamělí hrdinové popisuje, jak kultura autonomie přenesla zodpovědnost za štěstí, smysl i identitu výhradně na jednotlivce. Svoboda volby zní lákavě, ale co když je také dost vyčerpávající?

8. 4.

V Česku žije bez partnera přibližně 18 % lidí – zkušenost mužů a žen se však liší

Nová data z výzkumu Současná česká rodina, na kterém spolupracují naši výzkumníci a výzkumnice z Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy, přinášejí překvapivý pohled na singles v Česku. Zatímco ženy zůstávají bez vztahu častěji dobrovolně, mladí muži partnerku hledají – a nenacházejí. Každý čtvrtý nezadaný muž ve věku 30–39 let uvádí, že je single proti své vůli. Kdo vztah hledá, hledá ho dnes hlavně online: více než polovina nezadaných využívá seznamky, sociální sítě nebo aplikace.

2. 4.

Rok 2025 znamenal nejméně narozených dětí v historii ČR – a trend nekončí

V roce 2025 se v Česku narodilo přibližně 77 tisíc dětí. Demografka Jiřina Kocourková z Přírodovědecké fakulty UK vysvětluje, proč čísla klesají. „Mladí lidé rodiny chtějí, nemají ale podmínky pro jejich zakládání," přibližuje výzkumnice. Partnerství se odkládá, první dítě přichází pozdě a ekonomické podmínky mladým rodinám nepřejí. K tomu se přidávají nároky zaměstnavatelů, zdražování a nejistota. Když jsou konečně podmínky příznivé, může být pozdě. Celý článek na iDNES.cz.

25. 3.

„Táhni domů.“ Útoky na Ukrajince v Česku častěji přerůstají ve fyzické násilí

Řada Ukrajinců žijících v Česku se setkává s předsudečným násilím. V některých případech přitom mají české občanství a v zemi žijí už dlouho. Celkový počet incidentů sice v posledních dvou letech klesá, podíl fyzických útoků přesto vzrostl. Pro Deník N komentuje doc. Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D..

24. 3.

Vyšla nová kniha sociolologa Pavla Pospěcha "Osamělí hrdinové"

Kniha, která vyšla v nakladatelství Host, ukazuje, že individualismus neznamená sobectví. Spíše žijeme v prostředí, které z orientace na sebe sama činí přirozený a očekávaný postoj – „žít si po svém“ se stává nejen ideálem, ale i nutností. Poslechněte si rozhovor o knize pro Radiožurnál.

10. 3.

"Umělá inteligence není příběh o technologii, nýbrž o penězích," říká sociolog Pospěch

Sociolog Pavel Pospěch v komentáři pro Deník N upozorňuje, že příběh AI není jen o inovacích. Je také o moci peněz – a o technologii, kterou už možná nedokážeme úplně zastavit. Technologii jsme rozšířili, protože slibuje efektivitu a zisky. Jenže skutečnou silou, která její rozvoj žene kupředu, nejsou jen její schopnosti, ale především obrovské investice nejbohatších technologických firem.

10. 3.

Komu rodinné záchranné sítě skutečně pomáhají a kdo z nich vypadává?

Veronika Sofia Corradi-Eiger z Katedry sociologie FSS MU na konferenci FACES v Mnichově prezentovala průběžné výsledky výzkumu zaměřeného na to, jak partnerská historie dospělých dětí ovlivňuje to, zda jim rodiče poskytnou podporu. Data naznačují, že rodiče reagují především na viditelné partnerské změny (rozvod, ovdovění) tedy na přechody, které jsou zřetelné a společensky rozpoznatelné.

11. 2.

Ne/očkování proti COVID-19 a klesající plodnost? Vývoj s vakcinací nesouvisí.

Ovlivňuje očkování proti COVID-19 plodnost? Nová analýza českých populačních dat ukazuje, že veřejné debaty hovořící o vplyvu vakcín na plodnost se nezakládají na realitě. Eva Waldaufová z PřF UK prezentovala na konferenci Young Demographers zjištění, že rozdíly mezi ne/očkovanými ženami existovaly už před pandemií. Výrazný pokles plodnosti po pandemii sledujeme u obou skupin – a data nenaznačují, že by byl způsoben očkováním. Rozdíly v reprodukčním chování souvisejí spíše se strukturálními a socioekonomickými faktory než s vakcinací samotnou.

10. 2.

„Mamánci, co si užívají domácí péči?" Mladí zůstávají doma z jiných důvodů

Často slýcháme o generaci „mamánků“ či italských „bamboccioni“, ale sociologická data ukazují jiný příběh. Předběžné výsledky výzkumu Jany Závodské z Katedry sociologie FSS MU naznačují, že prodloužené soužití mladých dospělých s rodiči není projevem pohodlnosti, ale adaptací na současnou bytovou krizi. Analýza dat z šetření GGS potvrzuje, že klíčovým faktorem pro osamostatnění nejsou nízké ambice, nýbrž subjektivní finanční nejistota a rodinné zázemí. Mladí lidé v ČR zkrátka přizpůsobují své bytové aspirace tvrdé realitě trhu.

23. 12. 2025

Pavel Pospěch v týdeníku Ekonom o českém privatizmu

Rozhovor se věnuje proměnám české společnosti v kontextu individualizace, zejména ústupu z veřejného prostoru - privatismu a oslabování společenské soudržnosti. Pospěch popisuje, jak nízká důvěra v instituce, fragmentace v konzumaci médií a důraz na individuální řešení přispívají k pocitu společenského rozpojení.

8. 12. 2025

Petra Pátková Daňsová po tragédii na Žďársku vysvětluje roli školních psychologů

Studenti základních a středních škol na Žďársku se v posledních měsících vyrovnávali s tragickými událostmi v Novém Městě na Moravě a v Bystřici nad Pernštejnem. Ty znovu otevřely debatu o dostupnosti psychologické péče ve školách. „Dnešní mladí dokážou své problémy pojmenovat a aktivně hledají pomoc. To je jejich velká síla,“ říká školní psycholožka Gymnázia Žďár nad Sázavou a také výzkumnice PRINS Petra Pátková Daňsová. Odbornice na vývojovou psychologii a pedagogickou diagnostiku vysvětluje, s čím se žáci nejčastěji potýkají, jak školy reagují a co obnáší péče po mimořádně náročných událostech.

18. 11. 2025

Chtějí české ženy děti? Darina Kmentová prezentovala GGP data v Estonsku

Darina Kmentová z Katedry sociologie FSS MU se s dalšími kolegy zúčastnila konference projektu Generations & Gender Programme (GGP), kterého je Katedra sociologie dlohodobě součástí. Kmentová představila data o tom, zda české ženy chtějí a plánují v následujících třech letech dítě. Záměr mít dítě souvisí se vzděláním a příjmem, říkají data.

15. 11. 2025

Přednáška o Open Science v kvalitativním výzkumu (21. 11.)

Kvalitativní výzkumníci čelí rostoucímu tlaku, aby se řídili postuláty otevřené vědy, zejména sdílením dat. Tyto požadavky jsou však často v rozporu se specifiky kvalitativní epistemologie a metod. Cílem přednášky dr. Gore-Gorszewské je poskytnout účastníkům informace a praktické strategie, které jim pomohou zvládnout náročnou úlohu vyvážení potenciálních výhod sdílení dat s jeho inherentními riziky.

18. 9. 2025

Jaký vliv má TikTok na české volby?

Sociální sítě dnes hrají významnou roli v politické komunikaci – a s blížícími se volbami roste i obava z jejich zneužití. TikTok slíbil, že v Česku před volbami posílí boj proti dezinformacím, přesto ale zůstává mnoho otázek. Jak vlastně funguje rozhodování o tom, které příspěvky se k uživatelům dostanou? A jaký dopad mohou mít nepravdivé informace šířené politiky a veřejně známými osobnostmi?

Na tyto otázky odpovídá v článku na novinky.cz naše výzkumnice Lucie Čejková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity, která se dlouhodobě zabývá problematikou médií a dezinformací.

18. 9. 2025

Metafory jako klíč k porozumění investování

Jak lze uchopit finanční trhy a investování prostřednictvím metafor jako metodologického nástroje? Touto otázkou se zabývá výzkum Karla Němečka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Svůj příspěvek Utilising Metaphors in Researching Imaginaries of Financial Markets and Brokerage Platforms Among Retail Investors prezentoval na konferenci European Sociological Association RN09 – Economic Sociology, která se uskutečnila 3.–5. září 2025 v Berlíně.

4. 9. 2025

Online svět láká děti k závislosti. Lukas Blinka varuje před chybějícími návyky

Dospívající tráví na internetu podstatnou část dne. Mezinárodní studie WHO, na níž se podílel Lukas Blinka z INPSY MUNI, ukazuje, že čím mladší děti jsou, tím větší riziko problémového užívání hrozí. Klíčem k prevenci však nejsou zákazy, ale budování zdravých digitálních návyků.

3. 9. 2025

Proč mlčíme o sexuálním zdraví po padesátce?

Sexualita zůstává důležitou součástí lidského života i v pozdějším věku – přispívá k partnerské spokojenosti, psychické pohodě i celkové kvalitě života. Přestože výzkumy ukazují, že většina lidí si udržuje zájem o intimitu i po padesátce, zároveň se v tomto období častěji objevují nejrůznější obtíže, například pokles sexuální touhy, problémy s erekcí či bolesti při sexuálním styku. Navzdory tomu však lidé ve zralém věku odbornou pomoc vyhledávají jen zřídka – důvody tohoto „mlčení“ kolem sexuálních obtíží byly dosud málo prozkoumané. Na tuto mezeru se proto zaměřila nová studie, která vznikla v rámci projektu PRINS, a na které se významně podílely členky INPSY Gabriela Gore-Gorszewska (hlavní autorka studie) společně s Annou Ševčíkovou.

1. 9. 2025

„Ovládá Česko před volbami ruská propaganda?“

Debaty Voxpotu „Ovládá Česko před volbami ruská propaganda?“ se zúčastnila také Lucie Čejková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity. V diskusi se zaměřila na šíření dezinformací v českém mediálním prostoru a na význam mediální gramotnosti. Její účast navazuje na dlouhodobý akademický zájem o problematiku propagandy a informační bezpečnosti.

28. 8. 2025

Kam zmizeli muži? „Ženy jsou štiky, chlapi kapři,“ zní z českých univerzit

Muži stovky let dominovali vysokým školám, dnes se role obrátily. Ženy přebírají vedení i v oborech, které byly dlouho považovány za mužské, a mění obraz akademického světa. Ženy jsou dravější a akademicky úspěšnější. Proč se tak děje vysvětlil pro Seznam Zprávy Tomáš Katrňák z Katedry sociologie FSS MU.

20. 8. 2025

Když rozhoduje věk nejmladšího dítěte: Realizace reprodukčních záměrů ve střední Evropě

Proč někteří rodiče své plány na další dítě uskuteční a jiní ne? Nová studie Evy Waldaufové a Jitky Slabé přináší odpověď: rozhodujícím faktorem je věk nejmladšího dítěte v rodině. Výzkum, prezentovaný na konferenci PopFest 2025 v Southamptonu, analyzoval krátkodobé reprodukční záměry a jejich naplnění ve čtyřech středoevropských zemích – v Česku, Polsku, Rakousku a Německu.

5. 8. 2025

Málo dětí? Máme velké rezervy v rodinné politice, upozorňuje demografka

Málo dětí. Loni se jich v Česku narodilo jen kolem 80 tisíc. Co stojí za skokovým poklesem porodnosti? Neměl s tím stát něco už dávno dělat? A existuje vůbec nějaké řešení? Odpovědi hledá demografka Anna Šťastná z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V podcastu Vinohradská 12 se ptala Janetta Němcová.

4. 8. 2025

Svoje děti milují, ale už s nimi nevydrží ani minutu. Syndrom vyhoření se může týkat i rodičů

Syndrom vyhoření máme spojený především s pracovním nasazením a kariérou, ale pozornost výzkumníků se mu poslední dobou věnuje také v rodičovství. „Jsme zavaleni nezměrným množstvím zdrojů pro pochybnosti o vlastním rodičovství,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lenka Štěpánková z Institutu pro psychologický výzkum a Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

29. 7. 2025

Dětství bez mobilu? Odborníci bourají mýty, online svět může mít i plusy

Ze všech stran se ozývá, jak jsou mobily a internet pro děti tichým zabijákem jejich mozkových buněk. Že koukání do obrazovky zabíjí jejich kreativitu a fantazii. Ale existují i youtubeři či počítačové hry, které mohou dětem pomoci při jejich všestranném rozhledu, odpovídat na důležité otázky či rozvíjet jejich přirozenou zvídavost a touhu tvořit. Odborný komentář připojil také Lukas Blinka z INPSY MU.

10. 6. 2025

Na kick-off meetingu se sešli výzkumníci a administrátoři PRINS

V pátek proběhl kick-off meeting projektu PRINS!
Na zahájení projektu „Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti“ na FSS MU jsme představovali své výzkumné záměry. Nemohl chybět také networking napříč pěti spolupracujícími institucemi, dobré jídlo a pití a debaty o vědě jako takové. Součástí byla také panelová o AI v sociálních vědách.
Děkujeme všem, kteří přišli a také FSS za skvělou organizaci eventu!

5. 6. 2025

Bez zásahu Cermatu by propadl každý šestý maturant

Zatímco loni byl jednotný maturitní test z matematiky příliš jednoduchý – propadlo jen necelých pět procent uchazečů – letos byl podle zveřejněných informací nesrovnatelně těžší. Pokud by Cermat nezměnil hodnocení u dvou úloh, propadl by každý šestý student místo každého osmého, což dokazuje analýza od matematiků, kterou mají HN k dispozici. Ti upozorňují na to, že není vhodné, aby maturity byly každý rok jinak těžké.

30. 5. 2025

Z věty "nechci děti" se stává u mladé generace norma. Propad porodnosti je mnohem větší než jsme čekali.

Česko vymírá ještě rychleji, než očekávaly už tak pesimistické prognózy demografů. Mladí lidé nejenže odkládají rodičovství do pozdějšího věku, ale stále častěji se rozhodují pro život bez dětí. V podcastu Generační konflikt se snažíme přijít na to, proč se to děje. Jsou za tím jenom vysoké ceny bydlení, jak se často říká? Nebo jde o obecný trend vývoje vyspělých společností, pouze akcelerovaný na takovou rychlost, kterou si donedávna nikdo nedokázal představit? Odborný pohled přišla představit demografka Anna Šťastná.

26. 5. 2025

Hledá se plán, jak „rozrodit“ Česko. Stát povolal demografy, mají zvrátit rekordní propady porodnosti

Rodí se rekordně málo dětí. V Česku bude dokonce populační ročník 2025 nejslabší v historii, ještě výrazně slabší než ten loňský. Nízká porodnost je strašákem pro udržitelnost sociálního systému a státu. Stát si proto přivolal na pomoc expertní tým demografů včetně Jiřiny Kocourkové (PřF UK, PRINS), kteří mají zjistit důvody a vymyslet, jak situaci vyřešit. Co zaznívá mezi odborníky jako ta nejvhodnější řešení?

20. 5. 2025

Mladí Češi se s tím nepářou. Když jim práce přijde nesmyslná, odejdou pryč

Výzkumník Pavel Pospěch z PRINS/Fakulty sociálních studií MUNI pro Seznam Zprávy: „Generace Z není morálně odlišná. Reaguje prostě na podmínky, ve kterých žije. Lidé se nezměnili, změnila se společnost.“ Polovina mladých Čechů někdy opustila práci, protože v ní neviděla smysl. Čtyři z deseti žijí od výplaty k výplatě. Mění se hodnoty, představy o úspěchu i to, co Češi od práce čekají.

15. 5. 2025

Demografka: Dítě je dnes pečlivě připravený projekt. Jenže po třicítce se do života integruje hůř

Výzkumnice Jiřina Kocourková z PRINS/Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pro Leonardo Plus:„Mít dítě už skutečně není norma ani povinnos. A jedním z vysvětlení, proč porodnost klesá, je, že se mění hodnota rodičovství a přístup k němu. Plánované rodičovství přerostlo do podoby pečlivě naplánovaného projektu.“

11. 5. 2025

Mladí jsou stále náročnější. Do podmínek, v jakých se sami narodili, by potomky nepřivedli, říká demografka Anna Šťastná

Výzkumnice Anna Štastná z PRINS/Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pro ihned.cz: „Daleko více lidí ve věku, kdy se zakládaly rodiny, je nyní single. Nejenom, že s nikým nežijí ve společné domácnosti, ani s nikým trvale nechodí."

10. 5. 2025

Tibor Žingora je držitelem grantu MASH, gratulujeme!

Podpora MUNI pro špičkový výzkum mladých vědců je udílena mj. jako základ pro budoucí podání ERC grantu – jedné z nejprestižnějších soutěží vůbec. Tibor se dlouhodobě věnuje vrstevnickým vztahům, meziskupinové dynamice a vlivů stereotypů na naše životy. Zaměřuje se např. na menšiny nebo dospívající populace. Více o grantu v Magazínu M!

25. 4. 2025

Individualizaci společnosti velmi zrychlily technologie. Zkoumáme, jaká to nese rizika, ale i příležitosti

Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti – tak zní název projektu, který v následujících letech povedou odborníci a odbornice z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Získali na něj téměř 150 milionů korun z Operačního programu Jan Amos Komenský.

13. 3. 2025

Jaké výzvy s sebou přináší individualizace společnosti

Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti – tak zní název projektu, který v následujících letech povedou odborníci z fakulty sociálních studií. Získali na něj téměř 150 milionů korun z Operačního programu Jan Amos Komenský.

24. 11. 2024

MU uspěla se čtyřmi strategickými projekty za 600 milionů korun

Ve výzvě Operačního programu Jan Amos Komenský zaměřené na společenské a humanitní vědy jsou doporučeny k financování čtyři projekty z Masarykovy univerzity.