Zkoumáme soudržnost v měnícím se Česku i světě.

Jaké máme mezi sebou vazby? A nejsme tak trochu na všechno sami? Digitalizovaný svět nabízí nespočet způsobů vzájemného propojení, zároveň nás ale uzavírá do názorových bublin a mnohé vztahy slábnou. Projekt PRINS hledá cesty, jak využít individualizaci a pospolitost v prospěch naší společnosti.

O projektu

Projekt PRINS zkoumá, jak individualizace mění českou společnost. S důrazem na interdisciplinární přístup propojuje obory jako psychologie, sociologie a informatika, aby lépe porozuměl vlivu individualizace na rodinné vztahy, duševní zdraví, společenskou soudržnost i metodologii výzkumu. Výsledky projektu cílí na řešení aktuálních výzev, jako je polarizace společnosti, digitalizace péče o duševní zdraví či moderní sběr kvalitních dat.

Projekt sdružuje přední české vědce a vědkyně z pěti významných institucí: Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, Akademie věd ČR, Vysoké učení technické v Brně a Mendelova univerzita. Díky úzké spolupráci mezinárodně uznávaných odbornic a odborníků projekt přináší nové poznatky a nástroje využitelné v politice i praxi.

Více o projektu

Projekt realizují

0 měsíců

projekt poběží

+0 let

udržitelnosti

0 institucí

propojených projektem

0 mil. Kč

do sociálních věd

Výzkumná témata

Rodinné a mezigenerační vztahy Polarizace společnosti

Duševní zdraví společnosti Moderní měření a data

Co je nového

Reforma daní a plány mít děti: Darina Kmentová a Martin Kreidl prezentovali výzkum v Budapešti

13. 4. 2026

Česká republika zažívá v posledních letech rekordní pokles porodnosti. Za tímto trendem nestojí jediný faktor – jde o souběh několika krizí najednou. Výzkum Dariny Kmentové a Martina Kreidla z FSS MU se zaměřuje na to, jak tzv. polykrize posledních let ovlivnila krátkodobé reprodukční záměry českých žen – a zda daňová reforma z roku 2021 dokázala tento pokles jakkoli zmírnit.

Číst více

10. 4. 2026

Jaká je role praprarodičovství v dnešní rodině?

Socioložka Zuzana Talašová (MUNI, MENDELU) prezentovala výsledky svého výzkumu na konferenci Britské sociologické asociace v Manchestru. Výzkum ukazuje, že praprarodičovství není pouze otázkou věku či biologické pozice v rodokmenu, ale představuje specifickou rodinnou roli, která sice existuje, avšak společensky zůstává takřka neviditelná. Přesto právě praprarodiče sehrávají důležitou roli v udržování rodinné soudržnosti – nikoli prostřednictvím každodenní péče, ale skrze rituály, svou přítomnost a symbolické propojování jednotlivých generací.

2. 4. 2026

Rok 2025 znamenal nejméně narozených dětí v historii ČR – a trend nekončí

V roce 2025 se v Česku narodilo přibližně 77 tisíc dětí. Demografka Jiřina Kocourková z Přírodovědecké fakulty UK vysvětluje, proč čísla klesají. „Mladí lidé rodiny chtějí, nemají ale podmínky pro jejich zakládání," přibližuje výzkumnice. Partnerství se odkládá, první dítě přichází pozdě a ekonomické podmínky mladým rodinám nepřejí. K tomu se přidávají nároky zaměstnavatelů, zdražování a nejistota. Když jsou konečně podmínky příznivé, může být pozdě. Celý článek na iDNES.cz.

10. 3. 2026

"Umělá inteligence není příběh o technologii, nýbrž o penězích," říká sociolog Pospěch

Sociolog Pavel Pospěch v komentáři pro Deník N upozorňuje, že příběh AI není jen o inovacích. Je také o moci peněz – a o technologii, kterou už možná nedokážeme úplně zastavit. Technologii jsme rozšířili, protože slibuje efektivitu a zisky. Jenže skutečnou silou, která její rozvoj žene kupředu, nejsou jen její schopnosti, ale především obrovské investice nejbohatších technologických firem.