18. 11.

Chtějí české ženy děti? Darina Kmentová prezentovala GGP data v Estonsku

Darina Kmentová z Katedry sociologie FSS MU se s dalšími kolegy zúčastnila konference projektu Generations & Gender Programme (GGP), kterého je Katedra sociologie dlohodobě součástí. Kmentová představila data o tom, zda české ženy chtějí a plánují v následujících třech letech dítě. Záměr mít dítě souvisí se vzděláním a příjmem, říkají data.

15. 11.

Přednáška o Open Science v kvalitativním výzkumu (21. 11.)

Kvalitativní výzkumníci čelí rostoucímu tlaku, aby se řídili postuláty otevřené vědy, zejména sdílením dat. Tyto požadavky jsou však často v rozporu se specifiky kvalitativní epistemologie a metod. Cílem přednášky dr. Gore-Gorszewské je poskytnout účastníkům informace a praktické strategie, které jim pomohou zvládnout náročnou úlohu vyvážení potenciálních výhod sdílení dat s jeho inherentními riziky.

18. 9.

Jaký vliv má TikTok na české volby?

Sociální sítě dnes hrají významnou roli v politické komunikaci – a s blížícími se volbami roste i obava z jejich zneužití. TikTok slíbil, že v Česku před volbami posílí boj proti dezinformacím, přesto ale zůstává mnoho otázek. Jak vlastně funguje rozhodování o tom, které příspěvky se k uživatelům dostanou? A jaký dopad mohou mít nepravdivé informace šířené politiky a veřejně známými osobnostmi?

Na tyto otázky odpovídá v článku na novinky.cz naše výzkumnice Lucie Čejková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity, která se dlouhodobě zabývá problematikou médií a dezinformací.

18. 9.

Metafory jako klíč k porozumění investování

Jak lze uchopit finanční trhy a investování prostřednictvím metafor jako metodologického nástroje? Touto otázkou se zabývá výzkum Karla Němečka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Svůj příspěvek Utilising Metaphors in Researching Imaginaries of Financial Markets and Brokerage Platforms Among Retail Investors prezentoval na konferenci European Sociological Association RN09 – Economic Sociology, která se uskutečnila 3.–5. září 2025 v Berlíně.

4. 9.

Online svět láká děti k závislosti. Lukas Blinka varuje před chybějícími návyky

Dospívající tráví na internetu podstatnou část dne. Mezinárodní studie WHO, na níž se podílel Lukas Blinka z INPSY MUNI, ukazuje, že čím mladší děti jsou, tím větší riziko problémového užívání hrozí. Klíčem k prevenci však nejsou zákazy, ale budování zdravých digitálních návyků.

3. 9.

Proč mlčíme o sexuálním zdraví po padesátce?

Sexualita zůstává důležitou součástí lidského života i v pozdějším věku – přispívá k partnerské spokojenosti, psychické pohodě i celkové kvalitě života. Přestože výzkumy ukazují, že většina lidí si udržuje zájem o intimitu i po padesátce, zároveň se v tomto období častěji objevují nejrůznější obtíže, například pokles sexuální touhy, problémy s erekcí či bolesti při sexuálním styku. Navzdory tomu však lidé ve zralém věku odbornou pomoc vyhledávají jen zřídka – důvody tohoto „mlčení“ kolem sexuálních obtíží byly dosud málo prozkoumané. Na tuto mezeru se proto zaměřila nová studie, která vznikla v rámci projektu PRINS, a na které se významně podílely členky INPSY Gabriela Gore-Gorszewska (hlavní autorka studie) společně s Annou Ševčíkovou.

1. 9.

„Ovládá Česko před volbami ruská propaganda?“

Debaty Voxpotu „Ovládá Česko před volbami ruská propaganda?“ se zúčastnila také Lucie Čejková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity. V diskusi se zaměřila na šíření dezinformací v českém mediálním prostoru a na význam mediální gramotnosti. Její účast navazuje na dlouhodobý akademický zájem o problematiku propagandy a informační bezpečnosti.

28. 8.

Kam zmizeli muži? „Ženy jsou štiky, chlapi kapři,“ zní z českých univerzit

Muži stovky let dominovali vysokým školám, dnes se role obrátily. Ženy přebírají vedení i v oborech, které byly dlouho považovány za mužské, a mění obraz akademického světa. Ženy jsou dravější a akademicky úspěšnější. Proč se tak děje vysvětlil pro Seznam Zprávy Tomáš Katrňák z Katedry sociologie FSS MU.

20. 8.

Když rozhoduje věk nejmladšího dítěte: Realizace reprodukčních záměrů ve střední Evropě

Proč někteří rodiče své plány na další dítě uskuteční a jiní ne? Nová studie Evy Waldaufové a Jitky Slabé přináší odpověď: rozhodujícím faktorem je věk nejmladšího dítěte v rodině. Výzkum, prezentovaný na konferenci PopFest 2025 v Southamptonu, analyzoval krátkodobé reprodukční záměry a jejich naplnění ve čtyřech středoevropských zemích – v Česku, Polsku, Rakousku a Německu.

5. 8.

Málo dětí? Máme velké rezervy v rodinné politice, upozorňuje demografka

Málo dětí. Loni se jich v Česku narodilo jen kolem 80 tisíc. Co stojí za skokovým poklesem porodnosti? Neměl s tím stát něco už dávno dělat? A existuje vůbec nějaké řešení? Odpovědi hledá demografka Anna Šťastná z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V podcastu Vinohradská 12 se ptala Janetta Němcová.

4. 8.

Svoje děti milují, ale už s nimi nevydrží ani minutu. Syndrom vyhoření se může týkat i rodičů

Syndrom vyhoření máme spojený především s pracovním nasazením a kariérou, ale pozornost výzkumníků se mu poslední dobou věnuje také v rodičovství. „Jsme zavaleni nezměrným množstvím zdrojů pro pochybnosti o vlastním rodičovství,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lenka Štěpánková z Institutu pro psychologický výzkum a Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

29. 7.

Dětství bez mobilu? Odborníci bourají mýty, online svět může mít i plusy

10. 6.

Na kick-off meetingu se sešli výzkumníci a administrátoři PRINS

V pátek proběhl kick-off meeting projektu PRINS!
Na zahájení projektu „Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti“ na FSS MU jsme představovali své výzkumné záměry. Nemohl chybět také networking napříč pěti spolupracujícími institucemi, dobré jídlo a pití a debaty o vědě jako takové. Součástí byla také panelová o AI v sociálních vědách.
Děkujeme všem, kteří přišli a také FSS za skvělou organizaci eventu!

5. 6.

Bez zásahu Cermatu by propadl každý šestý maturant

Zatímco loni byl jednotný maturitní test z matematiky příliš jednoduchý – propadlo jen necelých pět procent uchazečů – letos byl podle zveřejněných informací nesrovnatelně těžší. Pokud by Cermat nezměnil hodnocení u dvou úloh, propadl by každý šestý student místo každého osmého, což dokazuje analýza od matematiků, kterou mají HN k dispozici. Ti upozorňují na to, že není vhodné, aby maturity byly každý rok jinak těžké.

30. 5.

Z věty "nechci děti" se stává u mladé generace norma. Propad porodnosti je mnohem větší než jsme čekali.

Česko vymírá ještě rychleji, než očekávaly už tak pesimistické prognózy demografů. Mladí lidé nejenže odkládají rodičovství do pozdějšího věku, ale stále častěji se rozhodují pro život bez dětí. V podcastu Generační konflikt se snažíme přijít na to, proč se to děje. Jsou za tím jenom vysoké ceny bydlení, jak se často říká? Nebo jde o obecný trend vývoje vyspělých společností, pouze akcelerovaný na takovou rychlost, kterou si donedávna nikdo nedokázal představit? Odborný pohled přišla představit demografka Anna Šťastná.

26. 5.

Hledá se plán, jak „rozrodit“ Česko. Stát povolal demografy, mají zvrátit rekordní propady porodnosti

Rodí se rekordně málo dětí. V Česku bude dokonce populační ročník 2025 nejslabší v historii, ještě výrazně slabší než ten loňský. Nízká porodnost je strašákem pro udržitelnost sociálního systému a státu. Stát si proto přivolal na pomoc expertní tým demografů včetně Jiřiny Kocourkové (PřF UK, PRINS), kteří mají zjistit důvody a vymyslet, jak situaci vyřešit. Co zaznívá mezi odborníky jako ta nejvhodnější řešení?

20. 5.

Mladí Češi se s tím nepářou. Když jim práce přijde nesmyslná, odejdou pryč

Výzkumník Pavel Pospěch z PRINS/Fakulty sociálních studií MUNI pro Seznam Zprávy: „Generace Z není morálně odlišná. Reaguje prostě na podmínky, ve kterých žije. Lidé se nezměnili, změnila se společnost.“ Polovina mladých Čechů někdy opustila práci, protože v ní neviděla smysl. Čtyři z deseti žijí od výplaty k výplatě. Mění se hodnoty, představy o úspěchu i to, co Češi od práce čekají.

15. 5.

Demografka: Dítě je dnes pečlivě připravený projekt. Jenže po třicítce se do života integruje hůř

Výzkumnice Jiřina Kocourková z PRINS/Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pro Leonardo Plus:„Mít dítě už skutečně není norma ani povinnos. A jedním z vysvětlení, proč porodnost klesá, je, že se mění hodnota rodičovství a přístup k němu. Plánované rodičovství přerostlo do podoby pečlivě naplánovaného projektu.“

11. 5.

Mladí jsou stále náročnější. Do podmínek, v jakých se sami narodili, by potomky nepřivedli, říká demografka Anna Šťastná

Výzkumnice Anna Štastná z PRINS/Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pro ihned.cz: „Daleko více lidí ve věku, kdy se zakládaly rodiny, je nyní single. Nejenom, že s nikým nežijí ve společné domácnosti, ani s nikým trvale nechodí."

10. 5.

Tibor Žingora je držitelem grantu MASH, gratulujeme!

Podpora MUNI pro špičkový výzkum mladých vědců je udílena mj. jako základ pro budoucí podání ERC grantu – jedné z nejprestižnějších soutěží vůbec. Tibor se dlouhodobě věnuje vrstevnickým vztahům, meziskupinové dynamice a vlivů stereotypů na naše životy. Zaměřuje se např. na menšiny nebo dospívající populace. Více o grantu v Magazínu M!

25. 4.

Individualizaci společnosti velmi zrychlily technologie. Zkoumáme, jaká to nese rizika, ale i příležitosti

Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti – tak zní název projektu, který v následujících letech povedou odborníci a odbornice z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Získali na něj téměř 150 milionů korun z Operačního programu Jan Amos Komenský.

13. 3.

Jaké výzvy s sebou přináší individualizace společnosti

24. 11. 2024

MU uspěla se čtyřmi strategickými projekty za 600 milionů korun