Vakcinované × nevakcinované ženy: Lišily se jejich plodnostní vzorce?
Debata o vlivu očkování proti COVID-19 na plodnost byla v posledních letech velmi intenzivní. Často ale chyběla data, která by umožnila oddělit skutečný efekt vakcinace od rozdílů, které mezi skupinami existovaly už dříve.
Na konferenci Young Demographers 2026 demografka Eva Waldaufová z Přirodovědecké fakulty UK představila analýzu českých populačních dat, která k této debatě přináší empirický pohled.
Co se zkoumalo
Výzkumný tým využil propojená data Národního zdravotnického informačního systému, která spojují informace o očkování proti COVID-19 a porodní historii žen.
Klíčovou otázkou bylo:
- Liší se plodnost očkovaných a neočkovaných žen — a pokud ano, vznikly tyto rozdíly až po vakcinaci, nebo existovaly už před pandemií?
Rozdíly existovaly už před pandemií
Analýza ukazuje, že reprodukční chování očkovaných a neočkovaných žen se lišilo už před rokem 2020.
Očkované ženy:
- častěji odkládají první dítě (často po 30. roce věku),
- vykazují vyšší pravděpodobnost prvního porodu ve vyšším věku.
Neočkované ženy:
- mají podobnou pravděpodobnost druhého dítěte jako očkované,
- ale rodí dříve,
- a častěji mají třetí a další děti.
Tyto vzorce naznačují, že mezi skupinami existují širší sociální a hodnotové rozdíly, které předcházely pandemii.
Pokles plodnosti po pandemii
Po roce 2020 pozorujeme výrazný pokles plodnosti — ale v obou skupinách.
Tento pokles:
- se týká očkovaných i neočkovaných žen,
- má podobnou dynamiku,
- a data nenaznačují, že by byl způsoben samotným očkováním.
Co z toho plyne?
Výsledky ukazují, že nelze jednoduše přičítat změny plodnosti očkování. Reprodukční chování je dlouhodobě strukturované socioekonomickými faktory, hodnotami a životními trajektoriemi.
Jinými slovy: rozdíly mezi skupinami ne/očkovaných žen nejsou novým jevem pandemie — pandemie je spíše odhalila.
