Často slýcháme o generaci „mamánků“ či italských „bamboccioni“, ale sociologická data ukazují jiný příběh. Předběžné výsledky výzkumu Jany Závodské z Katedry sociologie FSS MU naznačují, že prodloužené soužití mladých dospělých s rodiči není projevem pohodlnosti, ale adaptací na současnou bytovou krizi. Analýza dat z šetření GGS potvrzuje, že klíčovým faktorem pro osamostatnění nejsou nízké ambice, nýbrž subjektivní finanční nejistota a rodinné zázemí. Mladí lidé v ČR zkrátka přizpůsobují své bytové aspirace tvrdé realitě trhu.
Když se řekne „bydlení u rodičů“ kolem třicítky, používají se nálepky jako italští bamboccioni, němečtí Nesthocker nebo čeští „mamánci“. Tyto pojmy sugerují obraz pohodlného mladého člověka, kterému se nechce opustit dětský pokoj. Pohled do dat však ukazuje, že realita je mnohem komplexnější a méně o komfortu, než by se mohlo zdát.
Co ve skutečnosti určuje, zda mladí dospělí plánují samostatnost? A jak se na jejich snech podepisuje současná krize bydlení?
Výzkum Jany Závodské z Katedry sociologie FSS MU, inspirovaný prací Setterstena a Raye, a Filandri et al., využívá k vysvětlení této situace trefnou metaforu „plavců“ a „přešlapovačů“ (Swimmers vs. Treaders):
Plavci pocházejí z rodin s vyšším kulturním a ekonomickým kapitálem. Rodinné zázemí jim slouží jako motor, který jim umožňuje aktivně navigovat směrem k nezávislosti.
Přešlapovači se nacházejí v deficitu kapitálu. Jejich energie není soustředěna na progres, ale na pouhé udržení se nad hladinou. V důsledku toho dochází k tzv. adaptaci preferencí – mladí lidé své ambice vědomě či nevědomě snižují, aby se vyhnuli frustraci z nedosažitelných cílů
Data z průzkumu Generations and Gender Survey (GGS) ukazují jasnou souvislost: mladí lidé v domácnostech pociťujících finanční stres vykazují výrazně nižší aspirace na samostatné bydlení.
Zajímavým faktorem je i vzdělání otce jako indikátor kulturního kapitálu. Výzkum potvrdil, že vysokoškolské vzdělání rodičů působí jako významný předpoklad pro vyšší aspirace na bydlení u jejich dětí, přičemž se projevuje výrazný „prahový efekt“ u univerzitního vzdělání.
Zahraniční srovnání (např. s Nizozemskem či Estonskem) naznačuje, že trajektorie mladých dospělých v České republice je silně ovlivněna lokální krizí bydlení. Pro tvůrce veřejných politik z toho vyplývá zásadní vzkaz: zlepšení pouze objektivních podmínek nestačí.
Pokud chceme podpořit nezávislost mladé generace, musíme se zaměřit i na stabilitu nájemního trhu a celkové vnímání příležitostí. Bydlení u rodičů totiž není volbou životního stylu, ale často racionální odpovědí na nejistý svět venku.
Darina Kmentová z Katedry sociologie FSS MU se s dalšími kolegy zúčastnila konference projektu Generations & Gender Programme (GGP), kterého je Katedra sociologie dlohodobě součástí. Kmentová představila data o tom, zda české ženy chtějí a plánují v následujících třech letech dítě. Záměr mít dítě souvisí se vzděláním a příjmem, říkají data.
Jak lze uchopit finanční trhy a investování prostřednictvím metafor jako metodologického nástroje? Touto otázkou se zabývá výzkum Karla Němečka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Svůj příspěvek Utilising Metaphors in Researching Imaginaries of Financial Markets and Brokerage Platforms Among Retail Investors prezentoval na konferenci European Sociological Association RN09 – Economic Sociology, která se uskutečnila 3.–5. září 2025 v Berlíně.
