Studie se zaměřuje na první vědomý pokus o početí a sleduje, jak jeho průběh souvisí s pozdějším vývojem vztahu. Zvláštní pozornost věnuje tomu, zda se párům podařilo počít dítě, a jak dlouho případné snažení trvalo. Výzkum vychází z českých dat zahrnujících více než 1 600 respondentů a respondentek.
Analýzy ukazují, že neúspěšné početí i dlouhá doba snažení o dítě souvisejí s vyšším rizikem rozpadu vztahu. Zatímco páry s úspěšným početím si dlouhodobě udržují vyšší míru partnerské stability, u párů, které se o početí pokoušely déle než dva roky, se riziko rozpadu partnerství výrazně zvyšuje.
Výsledky naznačují, že problémy s početím představují pro partnery významnou psychickou i vztahovou zátěž. Namísto předpokládaného posilování vzájemné soudržnosti mohou dlouhodobé reprodukční obtíže přispívat k napětí a následně i k vyššímu riziku rozchodu. Výzkum tak upozorňuje na důležitost podpory párů, které obtížnou zkušeností s početím procházejí.
Darina Kmentová působí na Katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Výzkum vznikl v rámci projektu „Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti (PRINS)“, který je spolufinancován Evropskou unií. Studie využívá data výzkumu Současná česká rodina (GGS-CZ).
První pokus o početí může ovlivnit nejen další reprodukční dráhu, ale také budoucnost partnerského vztahu. Výzkum Dariny Kmentové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity zkoumá, jak souvisí úspěšnost a délka prvního pokusu o početí s rizikem rozpadu partnerství. Výsledky prezentovala na konferenci Divorce Conference Copenhagen 2026.
Proč mají protesty ve Francii a v Česku odlišnou podobu? Jiří Navrátil z Katedry sociologie FSS MU v podcastu Za horizont na ČT24 komentuje aktuální francouzské protesty, roli odborů i širší společenské souvislosti občanské nespokojenosti. Vysvětluje také, jak historické a institucionální podmínky formují způsoby veřejného protestu v různých zemích.
