Vědci z MU v inovativním výzkumu prozkoumají data, která jim lidé sami darují

Nový výzkum Masarykovy univerzity proto propojuje to, co lidé o sobě říkají, s tím, co na sítích skutečně dělají. Čeští vědci po zahraničním vzoru budou nyní poprvé pracovat i s daty, které jim lidé sami stáhnou ze svých platforem. Výzkum je součástí projektu PRINS – Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti a sběr dat probíhá ve spolupráci s výzkumnou agenturou Norstat.

Inovativní metoda darování dat na vzestupu

Celkově chtějí výzkumníci získat odpovědi od 2 500 dospělých, kteří tak vyplní podrobný dotazník o užívání médií, používání umělé inteligence (AI), zdrojích informací a politických postojích. Více než 500 z nich navíc výzkumu dobrovolně a bezpečně daruje část svých dat z Facebooku, Instagramu nebo YouTube.

Každý uživatel má podle evropského nařízení GDPR právo stáhnout si od platformy kopii svých dat. Účastníci výzkumu se mohou rozhodnout poskytnout vybranou část z nich vědcům.

Metoda zvaná data donations se v posledních letech používá čím dál častěji například ve Švýcarsku, Německu, Maďarsku nebo Austrálii, protože vědcům dává přístup k datům, která jinak od platforem nemohou získat.

„Z dotazníků se obvykle dozvíme to, co si lidé v dané chvíli vybaví. Díky darovaným datům ale dokážeme zjistit, s jakým obsahem uživatelé doopravdy přicházejí do kontaktu a jak se to promítá do jejich názorů a postojů,“ říká Lucie Čejková z Fakulty sociálních studií MU.

Co a jak vědci zkoumají

Výzkumníci zjišťují, odkud lidé berou informace o politice a veřejném dění, nakolik důvěřují médiím a institucím a jak vnímají roli algoritmů a umělé inteligence, včetně využití AI v kontextu zdraví.

Zajímá je také, proč se někteří zprávám vyhýbají a jak mediální návyky souvisí s politickými postoji, například s pocitem odcizení nebo s vírou v konspirační teorie.

K odpovědím na tyto otázky výzkum kombinuje dotazník na vzorku 2 500 dospělých s darováním dat od více než 500 z nich, a to z až tří platforem během posledního roku. Sběr těchto dat má na starosti agentura Norstat, která provozuje největší český panel pro online průzkumy.

„U takto rozsáhlého a náročného výzkumu je na prvním místě kvalita dat. Ta začíná již při důkladném ověřování nových respondentů a pokračuje vyhodnocováním pečlivosti, s jakou panelisté odpovídají na dotazníky. Díky tomu s nimi budujeme dlouhodobý vztah, takže nám důvěřují a mají zájem pustit se i do takto mimořádného projektu,“ vysvětluje Tomáš Říha, Managing Director agentury Norstat v České republice.

Vědci se inspirovali zahraničními projekty, v Česku však zatím s takto komplexní prací s daty ze sociálních sítí nemají výzkumníci zkušenosti. Každý účastník, který se do darování zapojí, tak významně přispívá k rozvoji komunikačních věd a jejich výsledků.

„Sociální sítě a jejich algoritmy dnes ovlivňují celou společnost, ale pro vědce je těžké je zkoumat. Vyplněním dotazníku a poskytnutím dat ze sociálních sítí nám lidé pomohou posunout dopředu český výzkum digitálního světa,“ doplňuje David Šmahel z Fakulty sociálních studií MU.

Zájemci se mohou do projektu zapojit registrací do panelu na tomto odkazu.

Přínos i pro účastníky a společnost

Darování dat není přínosem jen pro vědu. Účastníci si při něm vyzkouší, jak se ke svým datům ze sociálních sítí vůbec dostat. Na to sice mají v EU právo, ale technicky je tento proces poměrně komplikovaný.

Metoda tak otevírá i možnosti pro širší společenské působení univerzit. Zahraniční projekty ukazují, že lze lidem také názorně ukázat, jaká data o nich sociální sítě uchovávají. Lidé tak mohou lépe porozumět tomu, jak platformy zacházejí s jejich soukromím a chováním.

Kontakt

Výzkum je součástí projektu Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti (PRINS, CZ.02.01.01/00/23_025/0008710), financovaného z Operačního programu Jan Amos Komenský. Projekt běží v letech 2025–2028 a spojuje vědce z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR, VUT v Brně a Mendelovy univerzity.