Zdroje domácností a reprodukční plány: Výzkum ukazuje proměny fertilitních záměrů v době krize

Plánování dítěte v době „poly-krize“

Období let 2020–2022 bylo charakteristické souběhem několika krizí – pandemie COVID-19, rostoucí inflace, války na Ukrajině či energetické krize. Tento kontext, označovaný jako „poly-krize“, zásadně ovlivnil ekonomickou i sociální situaci domácností. Zároveň se v Česku projevil výrazný pokles porodnosti.
Výzkum se zaměřuje na to, jak tyto změny dopadly na krátkodobé reprodukční plány žen ve věku 18–39 let a zda se reakce lišily podle socioekonomického postavení.

Nejistota vede k odkladu plánů

Teoreticky vychází studie z předpokladu, že ekonomická a emoční nejistota může vést k adaptivní strategii v podobě odkladu nebo omezení plánování dítěte. Klíčovou roli přitom hrají zdroje domácností – příjem a vzdělání – které mohou tlumit dopady krize a zvyšovat odolnost (resilience).

Data a metodologie

Analýza využívá data z výzkumu Současná česká rodina, sbíraná v letech 2020–2022. Vzorek zahrnoval 1097 žen ve věku 18–39 let.
Krátkodobé fertilitní záměry byly měřeny otázkou na plán mít dítě v následujících třech letech, přičemž odpovědi byly zachyceny na škále od „určitě ne“ po „určitě ano“.
Výzkum pracuje s pokročilými statistickými metodami a sleduje vývoj pravděpodobností plánování dítěte v čase i mezi různými skupinami.

Pokles pozitivních záměrů napříč společností

Výsledky ukazují jasný trend:

• dochází k poklesu pozitivních fertilitních záměrů,
• současně roste podíl žen, které dítě spíše nebo určitě neplánují.

Tento vývoj je překvapivě podobný napříč vzdělanostními i příjmovými skupinami, což naznačuje, že dopady krizí zasáhly široké spektrum společnosti.

Rozdíly podle příjmu: bohatší reagují jinak

Přesto se mezi skupinami objevují rozdíly:

• nejbohatší domácnosti reagují s určitým zpožděním,
• ženy z nejchudších domácností nevykazují mezi lety 2020 a 2022 tak výrazný absolutní pokles záměrů.

Zajímavým zjištěním je také obrat v pořadí skupin:

• v roce 2020 měly nejvyšší reprodukční záměry ženy z nejchudších domácností,
• v roce 2022 naopak ženy z nejbohatších domácností.

Reprodukční plány jako odraz odolnosti domácností

Výzkum přináší důležité poznatky o tom, jak domácnosti reagují na nejistotu a krizové situace. Ukazuje, že i když se celkový trend posouvá směrem k odkladu rodičovství, roli hrají dostupné zdroje a schopnost domácností se na nové podmínky adaptovat.
Fertilitní záměry se tak ukazují jako citlivý indikátor širších sociálních a ekonomických změn.

Výzkum vznikl v rámci projektu „Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnost“, který je spolufinancován Evropskou unií, a využívá data z projektu „Současná česká rodina“, která poskytuje výzkumná infrastruktura „Český národní uzel pro výzkum rodiny“ podporovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (projekt č. LM2024074). Martin Kreidl i Darina Kmentová působí na Katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.