Kdo si i v nejisté době plánuje děti?
Martin Kreidl představil výzkum zaměřený na dopady pandemie covidu-19, války na Ukrajině a rostoucích životních nákladů na reprodukční plány žen v Česku. Výsledky ukazují, že ochota plánovat narození dítěte v období nejistoty klesala především u žen s nižšími příjmy a nižším vzděláním. Naopak ženy s většími ekonomickými zdroji si častěji zachovávaly optimismus a své rodičovské plány odkládaly méně.
Chybějící sňatky po pandemii
Zuzana Žilinčíková se věnovala vývoji sňatečnosti v Evropě po pandemii COVID-19. Její analýza ukazuje, že propad počtu sňatků v prvních pandemických letech nebyl ani do roku 2023 plně kompenzován. Část svateb, které byly během pandemie odloženy, se podle výsledků pravděpodobně nikdy neuskutečnila.
Není jedno, jak se člověk ocitne bez partnera
Veronika Sofia Corradi-Eiger představila výzkum zaměřený na mezigenerační podporu dospělých dětí. Studie ukazuje, že rodiče poskytují výrazně více pomoci dětem po rozvodu nebo ovdovění než těm, které zůstávají dlouhodobě bez partnera. Výsledky upozorňují na význam rodinných sítí při zvládání náročných životních situací.
Když cesta k rodičovství prověří vztah
Darina Kmentová prezentovala výzkum zaměřený na souvislost mezi problémy s početím a stabilitou partnerských vztahů. Analýza českých dat ukazuje, že neúspěšné pokusy o početí i dlouhá doba snažení o dítě zvyšují riziko rozchodu nebo rozvodu. Studie přispívá k lepšímu porozumění tomu, jak reprodukční zkušenosti ovlivňují partnerské životní dráhy.
Očkování a plodnost: souvislost, nebo mýtus?
Eva Waldaufová představila výsledky výzkumu zaměřeného na vztah mezi očkováním proti covidu-19 a plodností žen. Analýza českých populačních dat ukazuje, že rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými ženami existovaly již před pandemií. Zjištěné odlišnosti v reprodukčním chování tak podle studie souvisejí především s rozdílnými životními drahami a sociálními charakteristikami žen, nikoli s účinkem samotného očkování.
Prezentované příspěvky ukazují, jak demografický a sociologický výzkum pomáhá lépe porozumět proměnám partnerství, rodičovství a rodinného života v době společenských změn. Výzkumníci a výzkumnice z Katedry sociologie FSS MU tak představili aktuální české poznatky na jedné z nejvýznamnějších evropských konferencí zaměřených na populační studia.
Výzkumy vznikly v rámci projektu „Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti“, který je spolufinancován Evropskou unií. Martin Kreidl, Zuzana Žilinčíková, Veronika Sofia Corradi-Eiger a Darina Kmentová působí na Katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Eva Waldaufová působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
