Když rozhoduje věk nejmladšího dítěte: Realizace reprodukčních záměrů ve střední Evropě

Hlavní zjištění

Studie ukazuje, že pravděpodobnost uskutečnění záměru mít další dítě výrazně klesá s věkem nejmladšího dítěte. Největší šanci své plány naplnit mají rodiče s nejmladším dítětem ve věku 0–1 roku. Jakmile dítě dosáhne věku 3–4 let, pravděpodobnost realizace klesá přibližně na polovinu a u rodin, kde je nejmladší dítě starší než čtyři roky, se snižuje až na úroveň 25 %. To je stejná pravděpodobnost, jakou vykazují bezdětné páry. Tento vzorec jasně ukazuje, že existuje úzké časové okno, během něhož jsou rodiče nejvíce motivováni rodinu rozšířit. Pokud se v této době další dítě nenarodí, šance na uskutečnění plánu se výrazně snižují.

Výzkum zároveň odhaluje zajímavé rozdíly mezi zeměmi. Rodiče v Německu a Rakousku mají vyšší pravděpodobnost, že své záměry naplní, než rodiče v Česku a Polsku. Tento rozdíl poukazuje na význam národních rodinných politik a institucionální podpory, kterou jednotlivé státy rodičům poskytují.

Důležitou roli hraje také ekonomická situace, avšak především u bezdětných – ti, kteří se cítí finančně zajištěni, častěji své záměry realizují. U rodičů již ekonomické faktory ustupují do pozadí a klíčovým se stává věk dětí a celková rodinná struktura. Významný vliv má rovněž partnerská situace: rodiče, kteří nežijí s partnerem ve společné domácnosti, mají nejnižší šanci svůj záměr skutečně naplnit.

Metodologie

Výzkum vychází z dat Generations and Gender Survey (GGS-I), která byla sbírána v letech 2005–2015 ve čtyřech zemích: v Polsku (2010–2015), Německu (2005–2008), Česku (2005–2008) a Rakousku (2008–2013). Do analýzy byli zařazeni respondenti ve věku 18–39 let, kteří v první vlně výzkumu deklarovali pozitivní krátkodobý záměr mít dítě během tří let. Celkový vzorek zahrnoval 2 242 osob, z toho 1 225 bezdětných a 1 017 rodičů.

K vyhodnocení dat byly využity deskriptivní metody a binární logistická regrese, jejímž cílem bylo zjistit, zda během 9–36 měsíců od první vlny skutečně došlo k narození dítěte.

Proč je to důležité

Evropské země se dlouhodobě potýkají s nízkou plodností – a střední Evropa není výjimkou. Studium mechanismů, které ovlivňují rozhodování rodin o dalším dítěti, je proto zásadní pro pochopení demografických trendů i pro tvorbu rodinné politiky.

Tato studie ukazuje, že časování v rodinném životě může být důležitější než ekonomická situace. Pokud stát usiluje o podporu vyšší porodnosti, měl by zohlednit, že rodiče jsou nejčastěji motivováni k narození dalšího dítěte v prvních letech po narození předchozího.

Impulsem pro tvůrce politik by mělo být také zjištění, že v Německu a Rakousku se rodičům daří své plány naplňovat častěji než v Česku a Polsku – což poukazuje na efektivnější podporu rodin v těchto zemích.