Proměny partnerského výběru v době vzdělanostní nerovnováhy: Tomáš Doseděl vystoupil na konferenci v Seville

Vzdělanostní revoluce a její důsledky
V minulosti platilo, že vysokoškolsky vzdělaní lidé vytvářeli páry především mezi sebou. Tento model, označovaný jako vzdělanostní homogamie, byl podmíněn i tím, že vysokoškoláků – zejména žen – bylo méně. S postupným růstem podílu vysokoškolsky vzdělaných žen v Evropě se však situace zásadně mění.

Dnešní „obrácená vzdělanostní mezera“ (Educational Gender Gap Reversal) znamená, že ženy častěji než muži dosahují terciárního vzdělání. Tradiční model homogamního partnerství tak naráží na demografické limity – jednoduše proto, že na „sňatkovém trhu“ není dostatečný počet stejně vzdělaných mužů.

Když vzdělání přestává být klíčové
Příspěvek Tomáše Doseděla a Tomáše Katrňáka ukazuje, že v této situaci se mění samotná logika výběru partnera. Vztahy, které by byly dříve označeny jako vzdělanostně nesourodé (například vysokoškolačka a muž se středoškolským vzděláním), dnes nemusí být méně stabilní. Naopak – u mladších generací se jejich stabilita přibližuje vztahům homogamním.

Výzkum naznačuje, že zdánlivá „ne-homogamie“ může být ve skutečnosti nahrazena homogamií v jiných dimenzích, například ve sdíleném sociálním původu, životním stylu nebo hodnotách.

Data z celé Evropy
Analýza vychází z dat European Union Labour Force Survey (EU-LFS) za období let 2010–2023 a zahrnuje 20 evropských zemí. Soubor čítá více než 900 tisíc žen ve věku 25–39 let žijících v partnerském svazku.

Výsledky ukazují, že přibližně 42 % vysokoškolsky vzdělaných žen žije s partnerem, který má nižší vzdělání. Pravděpodobnost takového uspořádání však není rovnoměrná napříč populací.

Roli hraje věk, příjem i místo bydliště
K vyšší pravděpodobnosti, že si žena vybere méně vzdělaného partnera, dochází zejména u mladších žen a u žen žijících mimo velká města. Právě venkovské a menší obce vykazují výrazně vyšší podíl těchto partnerství.

Naopak s věkem pravděpodobnost vstupu do takového vztahu klesá. Mírnou roli hraje také příjem – ženy s nižšími příjmy mají o něco nižší šanci vstoupit do vztahu s méně vzdělaným partnerem.

Z pohledu mužů je situace zrcadlově odlišná: vyšší pravděpodobnost, že budou mít vzdělanější partnerku, mají starší muži, muži s nižšími příjmy a ti pracující v manuálních profesích.

Adaptace na „nedostatek“ partnerů
Jedním z možných vysvětlení je tzv. „marriage squeeze“ – nerovnováha na partnerském trhu, kdy skupina hledajících partnera nemá dostatek vhodných protějšků podle tradičních kritérií. V takové situaci dochází k přehodnocení preferencí.

Zejména vysokoškolsky vzdělané ženy z menších obcí tak při výběru partnera ustupují od důrazu na vzdělání a více zohledňují jiné charakteristiky. Významnou roli může hrát také sdílené sociální zázemí, které je v menších komunitách výraznější.

Homogamie se proměňuje, nezaniká
Závěry výzkumu ukazují, že princip homogamie z partnerského výběru nemizí, ale mění svou podobu. Místo vzdělání se do popředí mohou dostávat jiné formy podobnosti mezi partnery.

Ekonomická homogamie – tedy podobnost příjmů – se přitom nepotvrdila jako dominantní faktor. Korelace mezi příjmy partnerů zůstává relativně nízká.

Výzkum vznikl v rámci projektu „Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnost“, který je spolufinancován Evropskou unií. Tomáš Doseděl i Tomáš Katrňák působí na Katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.