Polykrize a její demografické stopy
Pojem polykrize označuje souběh několika vzájemně provázaných otřesů: pandemie COVID-19, s ní spojené lockdowny, ruská invaze na Ukrajinu, migrační tlaky a energetická krize. Každý z těchto faktorů sám o sobě představuje zátěž – finanční, emocionální i existenciální. Jejich kombinace pak vytváří prostředí celkové nejistoty, které má přímý dopad na rozhodování o rodičovství.
Výzkum vychází z dat českého šetření Generations and Gender Survey (GGS-II), které zahrnuje ženy ve věku 18–39 let dotazované mezi lety 2020 a 2022. Sleduje, jak se v tomto období proměňovaly krátkodobé záměry mít dítě – konkrétně záměr přivést dítě na svět v horizontu tří let.
Daňová reforma jako ekonomický impuls
V lednu 2021 vstoupila v platnost daňová reforma, která zrušila výpočet daně z příjmu ze superhrubé mzdy. Výsledkem bylo snížení daňové zátěže a zvýšení disponibilního příjmu pro většinu zaměstnanců. Reforma byla zamýšlena jako ekonomická podpora v době recese, zároveň však čelila kritice: z jejích výhod těžily především domácnosti s vyššími příjmy, zatímco finanční zátěž neslo státní rozpočet.
Co říkají data
Výsledky ukazují celkový pokles záměru mít dítě v krátkodobém horizontu napříč většinou vzdělanostních a příjmových skupin. Ženy s vyšším socioekonomickým postavením vykazují větší demografickou odolnost v dlouhodobém výhledu, zároveň však reagovaly na polykrizi rychlejším přehodnocením svých plánů.
Nejvýraznější výjimkou jsou ženy v nejvyšším příjmovém kvartilu. Jako jediná skupina nezredukovaly záměr mít dítě – naopak ho mezi lety 2020 a 2022 mírně zvýšily. Právě pro ně mohl být dodatečný příjem plynoucí z daňové reformy výhodou, která zdůraznila jejich odolnost vůči socioekonomickým krizím.
Reforma nestačí, ale může pomoct
Závěry výzkumu naznačují, že ekonomické pobídky mají potenciál ovlivnit reprodukční rozhodování – zejména u skupin s vyšší finanční jistotou, které jsou lépe schopny dodatečný příjem skutečně využít. Zároveň ale ukazují, že v prostředí polykríze nestačí jediné opatření. Různé skupiny žen reagují na krizi odlišně a volí různé adaptační strategie – od odložení rodičovství až po jeho trvalé vzdání se. Pro nízkopříjmové domácnosti může být finanční nejistota natolik hluboce zakořeněna, že skromné daňové úspory samy o sobě pravděpodobně nestačí k ovlivnění reprodukčních záměrů.
Výzkum byl prezentován 13. března 2026 na workshopu Strengthening the Generations and Gender Programme Through Policy, Research, and Data-Driven Decision-Making in Eastern Europe. Darina Kmentová a Martin Kreidl působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
