Nerovnosti ve vzdělávání: víc než jen sociální původ
Výzkum nerovnosti vzdělanostních šancí (inequality of educational opportunity, IEO) obvykle pracuje se sociálním původem, měřeným například profesním postavením rodičů. Tento přístup však podle Tomáše Katrňáka zachycuje pouze část reality.
Do popředí proto staví tzv. faktory rodinného původu, které zahrnují širší kontext rodinného života: například vzdělanostní kombinaci rodičů, rozvod rodičů nebo vyrůstání v neúplné rodině. Tyto faktory jsou v demografickém a rodinném výzkumu dlouhodobě považovány za důležité, ve studiích nerovností ve vzdělávání však zůstávají spíše opomíjené.
Rodinné vztahy jako klíč k pochopení vzdělávacích drah
Zvláštní pozornost je věnována vzdělanostní kombinaci rodičů – tedy tomu, zda oba rodiče dosáhli podobného vzdělání (homogamie), nebo zda se jejich vzdělání liší (hypogamie či hypergamie). Tyto rozdíly mohou ovlivňovat nejen kulturní a ekonomické zdroje domácnosti, ale i vzdělávací aspirace dětí.
Podle představené studie mají tyto aspekty rodinného prostředí přímý dopad na to, zda děti dosáhnou terciárního vzdělání – a to i tehdy, když se zohlední tradiční ukazatele sociálního původu.
Data z evropských zemí
Analýza vychází z dat první vlny šetření Generations and Gender Survey (GGS-I), realizovaného ve 12 evropských zemích v rámci mezinárodního programu Generations and Gender Programme (GGP).
Výsledky ukazují, že tři sledované faktory rodinného původu mají statisticky významný pozitivní vliv na dosažení vysokoškolského vzdělání. Tento vliv přetrvává i po započtení sociálního původu, což naznačuje, že rodinné prostředí formuje vzdělanostní dráhy nezávisle na socioekonomickém statusu rodičů.
Rodinný a sociální původ jako rovnocenné dimenze
Závěry výzkumu poukazují na to, že faktory rodinného původu hrají v procesu vzdělanostní stratifikace roli srovnatelnou s klasicky sledovanými indikátory sociálního původu. Ignorování těchto aspektů tak může vést k neúplnému pochopení mechanismů, které stojí za nerovnostmi ve vzdělávání.
Zahrnutí širšího rodinného kontextu proto umožňuje přesnější analýzu a otevírá prostor pro nové interpretace vzdělávacích nerovností v evropských společnostech.
Výzkum vznikl v rámci projektu „Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnost“, který je spolufinancován Evropskou unií. Tomáš Katrňák působí na Katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
