Výzkum nerovností ve vzdělanostních šancích (inequality of educational opportunity, IEO) se obvykle zaměřuje na sociální původ, často měřený například profesním postavením rodičů. Podle Tomáše Katrňáka však tento přístup zachycuje pouze část reality. Studie proto zdůrazňuje tzv. faktory rodinného původu, které reflektují širší kontext rodinného prostředí – například vzdělanostní kombinaci rodičů, rozvod rodičů nebo vyrůstání v neúplné rodině. Přestože mají tyto faktory v demografickém a rodinném výzkumu dlouhodobé místo, ve studiích vzdělanostních nerovností bývají často opomíjeny.
Zvláštní pozornost je věnována vzdělanostní kombinaci rodičů – tedy tomu, zda mají oba rodiče podobnou úroveň vzdělání (homogamie), nebo se jejich vzdělání liší (hypogamie či hypergamie). Tyto rozdíly mohou ovlivňovat nejen ekonomické a kulturní zdroje dostupné v domácnosti, ale také vzdělanostní aspirace dětí.
Studie ukazuje, že tyto aspekty rodinného zázemí mají přímý vliv na šance dětí dosáhnout terciárního vzdělání – a to i po zohlednění tradičních ukazatelů sociálního původu.
Analýza vychází z dat první vlny šetření Generations and Gender Survey (GGS-I), realizovaného ve 12 evropských zemích v rámci programu Generations and Gender Programme (GGP).
Výsledky ukazují, že tři sledované faktory rodinného původu mají statisticky významný pozitivní vliv na pravděpodobnost dosažení vysokoškolského vzdělání. Tento vliv přetrvává i po započtení sociálního původu, což naznačuje, že rodinné prostředí formuje vzdělanostní trajektorie nezávisle na socioekonomickém statusu rodičů.
Zjištění naznačují, že faktory rodinného původu hrají roli srovnatelnou s tradičními ukazateli sociálního původu při vysvětlování vzdělanostní stratifikace. Opomenutí těchto aspektů tak může vést k neúplnému pochopení mechanismů, které stojí za vzdělanostními nerovnostmi.
Zahrnutí širšího rodinného kontextu proto umožňuje detailnější analýzu a otevírá nové perspektivy v poznání vzdělanostních nerovností v evropských společnostech.
Výzkum vznikl v rámci projektu „Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti (PRINS)“, který je spolufinancován Evropskou unií. Tomáš Katrňák působí na Katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Jak reagovaly ženy v Česku na souběh krizí let 2020–2022 při plánování rodičovství? Výzkum Martina Kreidla a Dariny Kmentové prezentovaný na výroční konferenci České sociologické společnosti analyzuje, jak se krátkodobé fertilitní záměry měnily v závislosti na vzdělání a příjmu domácností.
Jak první zkušenost s plánováním dítěte ovlivňuje stabilitu partnerských vztahů? Výzkum Dariny Kmentové prezentovaný na konferenci 2026 Annual Conference of the European Consortium for Sociological Research v Dublinu se zaměřuje na to, jak výsledek prvního pokusu o početí a délka snažení souvisejí s rizikem rozpadu vztahu.
