Podíl lidí, kteří zůstávají bez partnera, v Evropě dlouhodobě roste. Dosavadní výzkumy však často pracují s touto skupinou jako s jednotnou kategorií. Studie Veroniky Corradi‑Eiger upozorňuje, že zásadní roli hraje způsob, jakým se lidé do stavu bez partnera dostali – například zda nikdy nevstoupili do partnerství, nebo zda jejich vztah skončil rozvodem či ovdověním.
Zatímco rozpad partnerství představuje viditelnou životní událost, která může signalizovat potřebu podpory, celoživotní single život takový signál rodičům neposkytuje. Tento rozdíl se následně odráží i v míře a typu rodičovské pomoci.
Analýza vychází z dat šetření SHARE (2021–2022) zahrnujících téměř 56 tisíc vztahů mezi rodiči a dospělými dětmi v 16 evropských zemích. Studie sleduje tři základní formy podpory: finanční transfery, praktickou pomoc a začlenění do sociální sítě rodiny.
Výsledky ukazují, že lidé, kteří se stali nezadanými po předchozím partnerství, získávají od rodičů výrazně více finanční podpory než lidé žijící v partnerství. Naopak osoby, které nikdy partnera neměly, žádnou dodatečnou finanční podporu nečerpají. Rozdíly se objevují i v dalších formách pomoci – například v míře zapojení do širších rodinných vazeb.
Výzkum zároveň poukazuje na rozdíly mezi evropskými regiony. Vliv partnerské historie na přístup k rodinné podpoře se liší podle institucionálního a kulturního kontextu – například v severských zemích jsou rozdíly výraznější než v jižní Evropě.
Závěry studie ukazují, že partnerský status a jeho předchozí vývoj představují důležitý mechanismus, který strukturuje přístup k rodinným „záchranným sítím“. Rodiče reagují především na viditelné životní zvraty, jako je rozvod, zatímco dlouhodobá absence partnerství může zůstat bez odezvy.
Výzkum tak přispívá k hlubšímu pochopení toho, jak se v evropských společnostech utvářejí nerovnosti v přístupu k neformální podpoře a jak důležitou roli v nich hraje rodinný kontext.
Výzkum vznikl v rámci projektu „Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnost“, který je spolufinancován Evropskou unií. Veronika Sofia Corradi-Eiger působí na Katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Jak první zkušenost s plánováním dítěte ovlivňuje stabilitu partnerských vztahů? Výzkum Dariny Kmentové prezentovaný na konferenci 2026 Annual Conference of the European Consortium for Sociological Research v Dublinu se zaměřuje na to, jak výsledek prvního pokusu o početí a délka snažení souvisejí s rizikem rozpadu vztahu.
