Zkoumáme soudržnost v měnícím se Česku i světě.

Jaké máme mezi sebou vazby? A nejsme tak trochu na všechno sami? Digitalizovaný svět nabízí nespočet způsobů vzájemného propojení, zároveň nás ale uzavírá do názorových bublin a mnohé vztahy slábnou. Projekt PRINS hledá cesty, jak využít individualizaci a pospolitost v prospěch naší společnosti.

O projektu

Projekt PRINS zkoumá, jak individualizace mění českou společnost. S důrazem na interdisciplinární přístup propojuje obory jako psychologie, sociologie a informatika, aby lépe porozuměl vlivu individualizace na rodinné vztahy, duševní zdraví, společenskou soudržnost i metodologii výzkumu. Výsledky projektu cílí na řešení aktuálních výzev, jako je polarizace společnosti, digitalizace péče o duševní zdraví či moderní sběr kvalitních dat.

Projekt sdružuje přední české vědce a vědkyně z pěti významných institucí: Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, Akademie věd ČR, Vysoké učení technické v Brně a Mendelova univerzita. Díky úzké spolupráci mezinárodně uznávaných odbornic a odborníků projekt přináší nové poznatky a nástroje využitelné v politice i praxi.

Více o projektu

Projekt realizují

0 měsíců

projekt poběží

+0 let

udržitelnosti

0 institucí

propojených projektem

0 mil. Kč

do sociálních věd

Výzkumná témata

Rodinné a mezigenerační vztahy Polarizace společnosti

Duševní zdraví společnosti Moderní měření a data

Co je nového

Na kick-off meetingu se sešli výzkumníci a administrátoři PRINS

10. 6. 2025

V pátek proběhl kick-off meeting projektu PRINS!
Na zahájení projektu „Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti“ na FSS MU jsme představovali své výzkumné záměry. Nemohl chybět také networking napříč pěti spolupracujícími institucemi, dobré jídlo a pití a debaty o vědě jako takové. Součástí byla také panelová o AI v sociálních vědách.
Děkujeme všem, kteří přišli a také FSS za skvělou organizaci eventu!

Číst více

5. 6. 2025

Bez zásahu Cermatu by propadl každý šestý maturant

Zatímco loni byl jednotný maturitní test z matematiky příliš jednoduchý – propadlo jen necelých pět procent uchazečů – letos byl podle zveřejněných informací nesrovnatelně těžší. Pokud by Cermat nezměnil hodnocení u dvou úloh, propadl by každý šestý student místo každého osmého, což dokazuje analýza od matematiků, kterou mají HN k dispozici. Ti upozorňují na to, že není vhodné, aby maturity byly každý rok jinak těžké.

30. 5. 2025

Z věty "nechci děti" se stává u mladé generace norma. Propad porodnosti je mnohem větší než jsme čekali.

Česko vymírá ještě rychleji, než očekávaly už tak pesimistické prognózy demografů. Mladí lidé nejenže odkládají rodičovství do pozdějšího věku, ale stále častěji se rozhodují pro život bez dětí. V podcastu Generační konflikt se snažíme přijít na to, proč se to děje. Jsou za tím jenom vysoké ceny bydlení, jak se často říká? Nebo jde o obecný trend vývoje vyspělých společností, pouze akcelerovaný na takovou rychlost, kterou si donedávna nikdo nedokázal představit? Odborný pohled přišla představit demografka Anna Šťastná.